Před cestou...

Před pár dny se mi ozvala mentorka, která mi prvních pár dní pomůže se zorientovat v Litvě nebo aspoň ve Vilniusu. Pomoc se bude určitě hodit, nějak moc nevím, co kde a jak bude potřeba a vždycky se hodí mít se koho ptát. Taky to trochu uklidňuje, vím, že nejedu úplně do neznáma. Na druhou stranu, vypadnout z autobusu a poradit si sám má taky svoje kouzlo:-).
Taky mi přišel program, který nám MRU zajišťuje na prvních pár dní. Vypadá to víc než zajímavě - kromě formálních přivítání, prohlídce univerzity a knihovny a administrativních záležitostí mě čeká taky výlet do starého hlavního města Trakai, tradičního lázeňského města Druskininkai, mezinárodní večeře, kde si budem vařit tradiční národní jídla a spousta dalších věcí. Obzvlášť na tu večeři jsem zvědavý - vymyslet tradiční české jídlo, které se nevaří 4 hodiny a nepotřebuje horu ingrediencí se mi zatím nepodařilo. Guláš bych přenechal Maďarům, řízek Rakušanům, knedlo-zelo-vepřo, případně obdoba s kachnou mi přijdou na kolejní kuchyni poněkud nereálná jídla, sladké knedlíky jsem viděl taky v Rakousku... A co dál, těžko říct... Tak mě snad něco napadne:-).

No a před odjezdem je prý potřeba se pojistit. Mělo by mi stačit turistické pojištění, které nabízí prakticky všechny větší pojišťovny. Bohužel nestačí pojistky, co se dají zřídit ke kreditkám, ISICu, z darování krve a podobně. Mají omezení délky pobytu v zahraničí, které Erasmák nemá moc šancí splnit - většinou někde mezi 30 a 90 dny. Nejvýhodněji vypadá varianta od Generali, ostatní pojišťovny jsou o dost dražší. Částky nabízí všechny prakticky stejné, krytá rizika moc neřeším. Předpokládám, že když se něco stane, s placením se nepřetrhne žádná. Pojištění si budu sjednávat online, nabízí pár procent slevy a nemusím chodit nikam na pobočku, tak není důvod toho nevyužít.

No a dál je potřeba spousta dalších drobností - zkontrolovat ISP, pro jistotu znovu oznámit fakultě, že už jedu, potvrdit vyučujícím MU, že znám obsah zadání prací, co mám udělat, naskenovat si všechny papíry k celému Erasmu, nechat si vystavit průkaz příjemce pošty pro rodiče, nechat doma pár plných mocí, kdyby něco (jo, profesionální deformace se projevuje všude:-)), zrušit paušál na telefon, projít diář, kde jsem se naobjednával a všechno přesunout, objet příbuzné a známé a rozloučit se a s pár známými jít řádně zapít odjezd:-). No a určitě ještě spousta dalších věcí, na které si vzpomenu až na poslední chvíli.

Cestovní plány

Vilnius beru trochu jako základnu pro cestování po okolních zemích. Přecejenom je to kousek do Skandinávie, Ruska, na sever Polska a samozřejmě do zbytku pobaltských republik.
S jednou říjnovou návštěvou tak chci projít Rigu, chystám se do Helsinek, Stockholmu, Kodaně a, pokud se najde spolucestující, i do ruského Petrohradu. Původně jsem docela vážně uvažoval o cestě do Pripjati, případně i Minsku. Zatím se mi ale podařilo zjistit, že je celkem obtížné a drahé získat vízum, o ubytování ani nemluvě, tak se uvidí, co z toho bude.
Tak jsem zvědavý, co z toho vyjde...

Jak jinak, než peníze...

Nejenom studiem živ je člověk, u Erasmáka to platí dvojnásob, takže pár slov k penězům...
Každý Erasmák, vyjíždějící z ČR, dostává grant. Jeho výše se každý rok mírně mění, nevšiml jsem si ale změn větších, než je pár procent. Grant nemá pokrývat veškeré náklady na studium, což je v některých zemích obzvlášť jasně patrné. Vyšší částka grantu tak nemusí nutně znamenat finanční pohodu, procestovaný a prochlastaný Erasmus bez zásahu do vlastní kapsy. Pro příklad, tuším, že v Groningenu zůstane po zaplacení kolejí z jinak pěkného grantu asi 50 EUR, což je dost málo... Finanční stránku pobytu tak určitě stojí za to zvážit.
Grant do Litvy je letos 302EUR na měsíc pobytu, což, vzhledem k životním nákladům v Litvě, není vůbec špatný. Na výpočet konkrétní částky máme na webu univerzity ke stažení hezkou kalkulačku v Excelu. Každopádně se může stát, že metodika výpočtu kvůli pár dnům délky pobytu studenta dost znevýhodní. Opět stojí za to si tuhle část pohlídat.
Koleje mají stát zhruba 1000 litas na celý pobyt, tedy něco mezi 7.500,- a 8.000,-Kč neboli cca 50EUR měsíčně. Poněkud se prodraží cesta, nejlevnější je autobus, který pobere nejvíc zavazadel a stojí kolem 1200,-Kč, s Eurolines. Letenka vyjde nejlevněji kolem 3.500,-Kč, lowcost přes Rigu stojí asi 2.000,-Kč a dalších zhruba 500,-Kč za cestu z Rigy do Vilniusu. Zbytek grantu tak zůstane na jídlo, pití, cestování, prostě na útratu. Vzhledem k cenám bych tak měl mít dost peněz na cestování i zábavu...
Olomoucký kraj navíc vypisuje studijní stipendium, to má dosáhnout až 4.500,-Kč měsíčně, v závislosti na počtu žádostí. Tahle částka taky dost pomůže:-). Zatím ale pořád nevím, jestli jej dostanu, případně v jaké přesné výši. Formální požadavky jsem snad splnil, samotné rozhodnutí by mělo padnout v těchto dnech, příslušné papírování pak začne někdy blízko mého odjezdu. Předpokládám, že Olomoucký kraj není příliš inovativní a že i další kraje budou mít podobný program. Nutno podotknout, že jsem málem nestihl deadline na podávání žádosti - je na ně potřeba potvrzený Letter of Acceptance, který mi byl doručen dva dny před uzávěrkou žádostí... Jakékoliv urgence mi byly k ničemu, protože litevská koordinátorka odjela v tu dobu na dovolenou:-).
Samotná žádost o tohle stipko byla všechno, jenom ne jednoduchá. Kromě Letter of Acceptance jsem potřeboval motivační dopis, životopis, výpis známek, potvrzení o studiu, doklad, že bydlím v Olomouckém kraji, nějaká čestná prohlášení, průměr do, tuším, 1,9 a doporučující dopis z univerzity, tedy z MU. Ten mi naštěstí napsal Mgr. Šavelka, který mi vedl SVOČku. Vzhledem k mizivému kontaktu s vyučujícími u nás na fakultě může být doporučující dopis vcelku problém. No a pravděpodobně se neobejdu bez plné moci pro někoho, kdo místo mě pojede podepsat smlouvu o přidělení stipendia na Krajský úřad, protože to do odjezdu nestihnu. Po příjezdu mě čeká ještě vyúčtování stipendia, nějaká hodnotící zpráva a ještě nějaký papír, který jsem už stihl zase zapomenout. Naštěstí se do vyúčtování zahrnují jenom částky nad 1.000,-Kč a doklady k nim, zbytek stačí shrnout do nějaké zbytkové položky...
Peníze je potřeba taky nějak do Litvy dostat... Mám v plánu si vyměnit pár litas do začátku, k tomu pár zlotých na cestu přes Polsko a zbytek vybírat na místě. Platby kartou mám sice od ČSOB zdarma, ale nějaká hotovost bude taky potřeba. Mít peníze ve slamníku se mi nechtělo, hledal jsem tedy způsob, jak vybírat a neplatit přitom vysoké poplatky. Doufám, že na to bude stačit m-konto od M-Banky, které jsem si na to zřídil. Slibují výběry z bankomatu v zahraničí zdarma, tak to snad bude pravda. Slyšel jsem sice, že si absenci poplatků vyrovnají horším kurzem, ale třeba to nebude taková hrůza...
To by bylo k počátečnímu stavu, o tom, jak se moje představa liší od skutečnosti dám vědět.

Jak se dostat na Erasmus?

Slušelo by se hned ze začátku popsat proces výběru budoucích Erasmáků a přidat i pár dojmů z něj. Začnu nezvykle zhodnocením - celý proces mi přišel zmatený, neprůhledný a dosti záhadný. O nějakém přezkumu nebo něčem podobném se může kandidátům leda zdát. Na právnické fakultě bych to nečekal.
Celý výběr začal někdy v prosinci, kdy přišel mail, aby se zájemci o Erasmus hlásili na jazykové přezkoušení, zaslali CV a motivační dopisy v jazyce, ve kterém chtějí studovat a tak. CV v angličtině není problém, kdekdo ho má vypilovaný různými JobChallenge a podobnými akcemi. Poněkud složitější to ale je s motivákem. Rozmýšlel jsem, jestli psát, proč chci na Erasmus a omílat pořád stejné kecy o životních příležitostech, poznávání jiných kultur a osobnostním rozvoji nebo si vybrat jednu univerzitu a napsat, proč chci zrovna na ni.
Vybral jsem si druhou možnost, což asi docela ovlivnilo další průběh výběráku... Následně se konalo ústní kolo jazykového přezkoušení. Tuším, že jsme se hlásili na vypsané termíny mailem, všechny přezkoušení proběhly během jediného týdne. Angličtináři měli, pochopitelně, víc termínů než němčináři, ostatní jazyky, tuším, ústní část neměly, při výběru tak stačilo CV a motivák.
Ústní kolo probíhalo vcelku rychle - byl to asi pětiminutový pohovor s jedním z fakultních vyučujících angličtiny. Já šel k Mgr. Doupovcové, která si mě pamatovala od zkoušky i z výuky. Bavili jsme se o tom, proč chci na Erasmus, proč zrovna do Litvy, co tam chci studovat, jestli se nebojím zimy... Témata hovoru i otázky byly dost předvídatelné, točily se dost kolem CV a motiváku. Osobně jsem se nijak nepřipravoval, večerní film bez titulků bohatě stačil na to, abych zase "chytil jazyk do ucha". Byl to spíš příjemný rozhovor v angličtině než nějaké zkoušení.
Pak se asi měsíc nedělo vůbec nic. Někdy v lednu nebo únoru byly zveřejněny přihlášky (ano, opravdu asi měsíc po části, která měla mít největší váhu při výběru jsme stále nebyli nikam oficiálně přihlášení). Vyplněné přihlášky jsme nosili na Oddělení pro vědu, výzkum a ZV. Naštěstí nás přímo na místě upozorňovali i na chyby, takže kvůli formální důvodům snad neodmítali. Následovalo hodnocení všech částí a kandidátů.
Do hodnocení se zahrnuje údajně CV, motivák, ústní přezkoušení, studijní průměr, mimostudijní aktivity a takové ty neurčité kategorie, jako přínos pro studenta a tak. CV a hlavně motivák mají údajně spíš ověřit, že kandidát umí v předmětném jazyce trochu psát. Hodnocení CV, motiváku a přezkoušení asi nikdo nezná, nikde nebylo zveřejněno, nikomu ho nikdo neřekl. Průměr už je poněkud lépe měřitelný, ikdyž nepříliš vypovídající. Já měl v době výběru nějakých 1,7, plus mínus nějaká desetinka. Z mimostudijních aktivit jsem uváděl pozici editora MUJLT, organizátora Cyberspace 2008 a 2009 a SVOČku, která v době vyhlášení nebyla ani odevzdaná, tudíž si netroufám odhadovat, jak moc ovlivnila moje hodnocení. Někdy v březnu byly potom zveřejněny výsledky, formou seznamu univerzit a studentů, kteří se na ně dostali, k tomu seznam náhradníků. Nějaká bodová hodnocení částí nebo aspoň celku zveřejněna nebyla. Docela tak chápu rozhořčení některých neúspěšných, kteří neví ani, kde se jim nezadařilo a kde se tedy zlepšit...
Následovalo podání přihlášky na přijímající univerzitě. Celý postup je na webu MU, popisovat ho znovu nemá moc cenu. MRU měla hezký webový formulář, který všechno dost usnadnil...
Za zmínku určitě stojí přístup všech, se kterými jsem během zařizování přišel do styku. Jak lid na fakultě, tak celouniverzitní koordinátor Bc. Lády byli příjemní, dokázali vždycky včas odpovědět na všechny otázky a tak celkově dělají svoji práci, aspoň co můžu soudit, velmi dobře.
No a nakonec si neodpustím malou poznámku - i letos funguje CK Erasmus. Vzhledem k tradičně malému množství studentů, hlásících se na univerzity s výukou v italštině a španělštině, se u těchto dvou jazyků nekoná ústní přezkoušení. Motivák a CV napsaný kamarádem za flašku tuzemáku jsou tak cestou, jak si zařídit půl roku předstíraného studia někde u Středozemního moře:-). Jenom se vyplatí dát si dobrý pozor na to, aby příslušná univerzita měla dost předmětů v jazyce, jakému člověk rozumí. Přecejenom, aspoň nějaké kredity jsou potřeba:-).

Proč Erasmus, proč zrovna Litva?

Jet na Erasmus mě lákalo už asi od léta 2009, kdy jsem začal slýchat všechny historky, příběhy a zkušenosti známých a kamarádů, kteří se z nějakého Erasmu vrátili. Mezi důvody samozřejmě patřilo to obvyklé a často omílané - životní zkušenost, procvičení jazyka, položka v CV, známí a kamarádi po celé Evropě... V Česku mě navíc prakticky nic nedrží, nemám tady žádné závazky, kvůli kterým bych nemohl odjet. No a možnost žít půl roku v cizí zemi se mi už ztěží někdy naskytne, což si poslední dobou obzvlášť uvědomuju - po škole to jenom tak nepůjde kvůli zaměstnání, tak proč nevyjet už teď. 

No a proč Litva? Začnu spíš tím, proč ne někam jinam. Jsem schopen studovat, krom češtiny, jenom v angličtině, moje němčina nestojí za nic a další jazyky neumím. Tím mi z nabídky naší fakulty vypadly země jako Španělsko, Itálie, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie... A zůstaly prakticky jenom UK, Polsko, Skandinávie, Dánsko, něco málo na Balkáně a Benelux... UK mě kupodivu moc neláká - na dovolené i jazykovém kurzu se mi tam líbilo, ale půl roku si tam nedovedu představit. Navíc je o školy v této zemi dost velký zájem a v něm bych, hlavně kvůli studijnímu průměru, těžko obstál. 

Jet do Polska mi přijde dost nesmyslné, z Česka je dobře dostupné, takže není problém ho procestovat odsud. Dalším argumentem byl můj poněkud zvláštní vztah k místní mentalitě. Možná mám zkreslenou představu ze sjezdovek a pláží, ale prostě pro mě tudy cesta nevede. 

Zajímavě vypadala Skandinávie, ale objevilo se několik problémů - nabízené univerzity, co si pamatuju, v malých městech a vysoké životní náklady ve spojení s naprosto nedostačujícím grantem. 

Belgie nebo Holandsko na tom byly lépe - jsou to krásné a zajímavé země, které chci poznat, navíc velmi dobře dostupné, ale také dosti drahé. Sama dobrá dostupnost se ukázala jako nevýhoda při výběru - kdybych je chtěl aspoň zběžně poznat, doletím si tam za pár EUR lowcostem a za pár dní to hlavní projedu... 

Na Balkán se mi pak moc nechtělo, ikdyž důvody moc popsat nedokážu. 

Litva tak, přiznejme si, po vyloučení ostatních tak nějak zbyla. Navíc má ale několik silných argumentů. 

- Zdejší  právnická fakulta patří mezi nejlépe a nejvýše hodnocené v celém postkomunistickém bloku. 

- Z Litvy je velmi dobré spojení do Skandinávie i Ruska, takže cestování se meze skoro nekladou.

- Je to část Evropy, kam bych se jinak asi nepodíval. 

- Jsou tam přijatelné životní náklady, navíc poměrně slušný grant a levné ubytování. 

- Je tam prý levná a dobrá vodka, obstojné pivo...:-)

Nevýhody se ale taky najdou...

- Nelítá tam žádný lowcost, nejbližší přistává v Rize. Samotnému mi to nevadí, s cestováním autobusem nemám problém bez ohledu na vzdálenost, ale návštěvám se moc nechce...

- V Litvě samotné toho k vidění až tolik není. Ne že by tam nebylo vůbec nic, ale není zde žádná velká a známá památka nebo zajímavost - žádná Eiffelovka, žádné Atomium, Trafalgar Square, Koloseum... 

- Je tam dost zima, -15 přes den je údajně vcelku teplý zimní den, -25 taky není výjimkou. Což může být pro Hanáka, co přimrzá skoro ke všemu už v -10 docela výzva:-). 

Každopádně si jsem (zatím) svým a fakultním výběrem docela jistý, těším se a jsem na to dost zvědavý. Den ode dne víc:-).

Vítejte!

V prvním příspěvku na blogu nejde začít jinak, než uvítáním. Nicméně tento blog je v první řadě mým zápisníkem, do ktrerého si chci zapisovat všechno, co se bude týkat mého pobytu na Erasmu v Litvě.
Jedu přímo do hlavního města Vilniusu, na Mykolas Romeris University. Odjíždím, vzhledem k ostatním Erasmákům, u kterých znám datum odjezdu, celkem brzo - už 21. srpna. Krom krátké návštěvy na Vánoce budu v Litvě asi až do konce ledna.
Doufám, že se Vám budou moje příspěvky líbit.