Dva týdny před odjezdem.

Do mého odjezdu do Litvy mi zbývají už jenom dva týdny a celý půlroční pobyt tak začíná nabírat docela konkrétní rysy. Pár z nich tak stojí za zápis.
Už mám pojištění, od Generali, na celou dobu za nějakých 2.500,-Kč,  plus mínus nějaká koruna. Dokonce mám v ceně i pojištění zavazadel a odpovědnosti. Údajně by se mi mělo vztahovat i na ztrátu věcí během pobytu, třeba z kolejí a tak. To je věc, kterou člověk docela ocení, přecejenom stát se může cokoliv. Sjednání se nakonec obešlo bez návštěvy pobočky, což znamenalo nejenom úsporu času, ale taky pár procent slevy. Smlouva a kartičky mi došly mailem, peníze jsem poslal přes účet a tak si stačí všechno vytisknout a přidat k další kopě papírů ve složce. Pro srovnání, Česká nabízí prakticky totéž za, tuším, 3.500,-Kč, další pojišťovny, co jsem našel, nabízí totéž nad 4.000,-Kč.
Taky mi došlo rozhodnutí o přidělení krajského stipendia, nakonec mi dali nějaký 3.000,- na měsíc pobytu, což není vůbec špatný. Jenom je škoda, že příslušná smlouva bude připravená až dva dny po mém odjezdu, takže budu muset někoho otravovat s plnou mocí a cestou do Olomouce. Peníze mají přijít do dvou týdnů po podpisu. Taky už docela vyhlížím první část grantu. Podle toho, co mi říkal český koordinátor, bych peníze měl mít ještě před svým odjezdem, což by bylo super. Docela rád bych si ještě tady koupil nějaký nový foťák, ideálně takový, co neváží půl kila, nemá 50 funkcí, které skoro nevyužiju a díky olbřímímu objektivu s optickou stabilizací se nemusí nosit v brašně velikosti menšího batohu (Ano, opravdu lituju, že jsem si koupil ultrazoom). A na to by se grant hodil.
No a pomalu se začínám loučit s kamarády a známými. Rozlučka s většinou Přerováků proběhla minulý týden, podle toho, co si pamatuju, byla vydařená... Bohužel toho nějak moc není. O něco méně bylo vydařené ráno po ní, před odjezdem na Vltavu. Přecejenom, poslední dobou poněkud zanedbávám trénink výdrže a baterie režných, co se předemnou znenadání večer objevila, zanechala následky. Mám obavy, že na Erasmu budu prvních pár dní docela zaostávat... Upřímně doufám, že prvních pár večírků se budu držet pod 10 čárek na lístku.
Sjíždění Vltavy potom beru jako rozlučku s většinou právníků. Škoda, že jsme museli skončit dřív kvůli počasí, bylo to super ale konkrétně nebudu zmiňovat, jestli ti to pomůže (nemohl jsem si odpustit:-)). No a dál mě čeká ještě pár rozluček, poslední dvě směny v Datartu, výlet na Mácháč, balení a odjezd...
Taky už začínají ožívat budoucí spolužáci. Facebook se tady opět osvědčil, přátel a nočních konverzací s lidma z půlky Evropy přibývá. Dokonce až natolik, že mám obavy, abych se z opakujících se dotazů "Where are you from?", "Where is that?" a "What room do you stay in at the Dorm?", neosypal... Poněkud taky roste mé, poslední dobou notně pošramocené, sebevědomí v angličtině. Už teď vím, že rozhodně nebudu mít největší problémy se domluvit:-). No a zbývá mi ještě pořádná zásoba Top Gearu, takže aspoň rozumět budu perfektně:-).
No a taky se mi podařilo dořešit moje druhé studium na FSS. Bohužel mi nikdo z vyučujících nevyšel vstříc a neumožnil mi absolvovat jejich předmět dálkově. Ve svém prvním semestru jsem si tak nezapsal ani jediný předmět a budu to dohánět na jaře a další rok na podzim. Pověst FSS jako školy, kam půlka oborů chodí jenom na kafe do Krmítka tak šeredně selhala...
I tak si ale pořád moc neuvědomuju, že za pár dnů odjedu na půl roku pryč, neuvidím prakticky nikoho ze svých známých, kamarádů nebo rodiny a tak vůbec nic moc povědomého. Nutno podotknout, že moje litevská mentorka mi příjezd opravdu hodně usnadňuje, myslím, že mě při příjezdu nic moc nepřekvapí...
I tak mám ale pořád silnější pocit, že to bude stát za to:-).