Výlety

Uběhlo dalších pár dnů a tak píšu, co je nového.
Máme za sebou prohlídku města s průvodci, při které nám ukázali to nejzajímavější z Vilniuských památek, povykládali něco o jejich historii i o historii celé země. Viděli jsme tak největší katedrálu (Arkikatedra) s nezvykle umístěnou věží, prezidentský palác, radnici, spoustu kostelů, Vilniuskou univerzitu a hodně dalšího. Byla škoda, že nás bylo na průvodce hodně a ne vždycky jsem slyšel celý výklad, ale to, co jsem slyšel, stálo za to. Většina místních památek je postavena už poněkolikáté, od základů. Přecejenom války, okupace a požáry si vyžádaly svoji daň.
Byli jsme taky na oběd, vyzkoušel jsem místní verzi Stroganova. Chutnala mi, ikdyž to, co mi donesli, bych si jenom podle vzhledu asi neobjednal a nevyzkoušel. To jsou ty stereotypy:-).
Po obědě jsme byli mrknout do největšího obchoďáku, Akropole. Nebyl moc čas a síla ji projít, ale aspoň víme, jak se tam dostat a že tam mají prostě všechno. No a potom byl první večer, kdy jsem nebyl na žádné párty. Konečně jsem se trochu vyspal, odpočinul si a udělal, co bylo potřeba. Ten večer se údajně obešel bez problémů s kolejmany a pokračovalo se na pěnovou párty někam do centra. To, že jsem nejel, mě mrzelo jenom do doby, než jsem viděl, co udělala půlmetrová vrstva pěny v celým klubu s oblečením a botama zúčastněných.
Včera jsme byli v Trakai, což je hrad a k němu přiléhající město. V Trakai sídlila místní velkoknížata (lepší překlad "Grand Duke" mě nenapadl...) a byl tradičně nejdůležitějším obranným bodem země. Od 60. let jej postupně rekonstruují. Z celého třípatrového hradu bylo před rekonstrukcí jen přízemí. Původní vzhled hradu odhadují podle popisu v kronikách, vzhledu jiných hradů z té doby a obvyklých stavebních postupů. Hrad je částečně z cihel a částečně z kamene. Je škoda, že na některých místech použili moderní cihly, trochu to ruší dojem...
Po prohlídce hradu jsme měli zajištěný oběd v jedné z místních restaurací. Ochutnali jsme opět nějaké tradiční místní jídlo s komplikovaným názvem. Vypadalo to jako kapsy z těsta, bylo někde mezi lineckým a listovým, plněné směsí vepřového, cibule a koření. Ty názvy si fakt asi budu muset psát...
Odpoledne (a já až do večera) jsme byli platit za koleje. Na pobočce měli ohromnou radost, když se jim přivalilo asi 50 cizinců s tím, že chtějí platit:-). Já jsem zjistil, že mi ještě nedorazily peníze z jednoho účtu na druhý, tak jsem jenom vykecával s ostatními. Nakonec mi peníze půjčila Terka z Prahy (za to veeelký dík!) a mohl jsem si všechno vyřídit hned včera. Po třech hodinách čekání ve frontě mě poněkud zneklidnilo sdělení, že jsme mohli platit přes IB, ale zatajili nám to, protože neví, jaký bysme měli  poplatky. Krom toho, že platba cash taky nebyla zrovna zadarmo, mi tak ty tři hodiny čekání přišly jako obrovská ztráta času.
Večer byla potom další párty, tradičně na 707B. Kolejmanovi to nevadilo, dokonce až do 2 ráno. Byli tam snad všichni, plná chodba lidí. Francouzi si neodpustili zpěv nějakých písniček a tak, čekal jsem velký průšvih. A ono nic. Nejdůležitější informací večera ale bylo, že kolejman je ochotný za flašku vodky přivřít oči a tolerovat nějakou menší párty. Korupce zjevně bují všude:-).
Kolem druhé v noci jsme chtěli vyrazit na párty někam do města. Na taxík jsme čekali asi hodinu, což se podepsalo na náladě... Nepotěšil ani taxikář, který si, bez ohledu na místní slečnu na sedadle spolujezdce, spletl přepravu osob s prohlídkou města. Účet na 40 litas se naštěstí dělil mezi 8 lidí, tak to nebyla taková hrůza. Klub ušel, ikdyž levný rozhodně nebyl. Dal jsem si pivko, dostal jsem Coronu a přišel o dvanáct litas. Nutno podotknout, že cena rozhodně nebude důvod, proč se to u nás nepije. Při cestě zpátky jsme si taky počkali hezkou hodinku na taxík, už jsme chtěli jít na první ranní autobus. Naštěstí jsme se dočkali, i bez místních jsme jeli za třetinovou cenu a po městě nás povozil jenom trošku. Předpokládám, že vytušil z nálady a naší konverzace, že natáhnout nás nebude nejlepší nápad. Do postele jsem se dostal v 6 ráno... S mojí frekvencí návštěv diskoték mám svůj obvyklý limit, do kterého jsem schopen snášet diskotéky, vyčerpán tak do Vánoc. Ale aspoň jsme si s Luckou a Terkou trochu zapogovali:-D. No a plánujem taky zajít do rokáče, už máme i název, adresu a web. Jenom je to všechno litevsky:-).
No a dneska mě krom bolehlavu čeká příprava na výlet do Druskininkai, odpočinek, nějaká práce a příprava prezentace České republiky. Po návratu z Druskininkai pak plánuju pár cest do centra města a prohlídku na vlastní pěst. Mám průvodce, GPS a internet v mobilu, tak to bude v pohodě.
Taky jsem ochutnal už asi 15 různých místních piv. Sice pořád nemám na Dušanových asi 40 druhů, ale lepším se:-). Zatím jsem vypozoroval, že když má něco v názvu "ekstra", tak to moc extra nebude. I tak jsou ale místní piva dobrá, prakticky bez ohledu na značku nebo cenu. Mají jenom méně intenzivní chuť, obvykle řidší pěnu, která rychleji opadne a slabší říz. Mají ale taky výhodu - moc nekozovatí, takže třeba k obědu stačí jedno.
No a k rozpočtu - párty dělají docela vítr v peněžence. Je mi blbý přijít a nic nedonýst, nejlíp vyjde džus a vodka a to je ke dvaceti litas, tedy značná část denního rozpočtu. S jídlem po restauracích a občasným dovybavováním pokoje to dělá už docela dost peněz.
Tak to by bylo na pár dnů asi těžko, nevím, jak to bude v Druskininkai s internetem. Každopádně fotky jsou na FB a jak přijedu, zase něco připíšu.