Posledních pár dnů před odjezdem

Do odjezdu z Vilniusu, Litvy a celého Erasmu mi zbývá jenom 10 dnů. Je na čase si trochu shrnout dojmy z toho, co se za posledních pár dnů událo.
Většina lidí horečně dohání školu, dopisuje seminárky, učí se na zkoušky. Já jsem rád, že se mě to netýká - všechny práce jsem napsal a odevzdal s velkým předstihem, látku do předmětů, kde byla zkouška pochopil z výuky a tak je pro mě závěr studia pohodový. I věci domů na Masárnu mám víceméně hotové, chybí mi jenom jeden souhrn judikatury do procesu, který si udělám doma na pořádném internetovém připojení nebo ve škole v knihovně a příklady do Pozemku, na které se chci inspirovat u ostatních...
S ukončením předmětů byl spojený obvyklý zmatek - do EC Competition nám vyučující od října sliboval 2 teoretické a jednu praktickou otázku u písemné zkoušky a jedinou verzi právních předpisů, jím donesenou a zkontrolovanou kvůli opisování. Nakonec byla jedna teoretická a 5 praktických otázek a předpisy nedonesl. Naštěstí jsem je nepotřeboval. Na 7 bodů z 10 stačily cca 2 hodiny přípravy před zkouškou a cca 2 hodiny v průběhu semestru.
Do EC Company jsem měl odevzdáno dva týdny před termínem a vyučující mi oznámil FAIL, protože na můj mail se seminárkou zapomněl. Naštěstí se všechno vyjasnilo, počet bodů zatím neznám.
Do Police and Terrorism prevention jsme měli původně psát seminárku a obsah odprezentovat, pak jsme měli jenom prezentovat a nakonec nám přidali test. Test jsme ukecali (Díky Peti:-)) a já dostal za 3 hodiny práce 10/10 cum laude.
Do Základů litevštiny jsme měli prezentovat v litevštině vybrané téma. V doporučeném výběru byla Má vlast, Moje město, Můj Erasmus/Vilnius/Litva, Moje cestování a tomu podobné. K tomu jsme přibližně měli i slovíčka a gramatiku. Já si nepříliš rozumně vybral Česká tajemství. Nějak jsem si neuvědomil, že na povídání o Freudovi, lodním šroubu, genetice a krevních skupinách nemám potřebné jazykové znalosti a byla by to nuda. Přesto se to nakonec nějak podařilo a další 10/10 byla na světě, tak jako u všech účastníků kurzu.
Do CSI mi pořád zbývá odevzdat složku s fotkama těla a popiskama. Doufám, že mi to Janina vezme, úpravy podle konzultace jsem udělal. Každému sice říká něco úplně jiného, ale snad tam mám už všechny možnosti. A když ne, kreditů nám víc než dost...
Pak jsme taky byli na exkurzi za Kubou na hasičárně. Provedl nás celou budovou, prolezli jsme si auta, vyzkoušeli výstroj, svezli se po tyči a poslechli si zasvěcený výklad profíka. Původně nás mělo jít asi 50, naštěstí došlo kolem 15 lidí, což se ukázalo jako ideální počet. Odpadli hlavně taliání a španěláci, tak exkurze proběhla bez průseru.
No a poslední dny jsou ve znamení posledních párty. Včera měl Rok narozeniny, předtím jsme měli Vánoční párty, předtím zase něco... No a když není párty s nějakým důvodem, tak stačí vzít pár piv a jít k někomu na návštěvu. Na párty se to vždycky brzo rozroste.
Vánoční párty byla událost sama o sobě. Pořádali ji mentoři, vybrali nějaké peníze, popsali nám dresscode a nechali každého donést malý dárek. Sešli jsme se před kolejí, odkud nás dovedli na kraj Vilniusu do jednoho velkého domu. Po cestě samozřejmě zabloudili:-). V domě nás čekal vánoční stromek, hudba, bazén, sauna a spousta jídla. Zásoby pití jsme donesli vlastní a to co jsme vypili po cestě jsme dokoupili na nedaleké benzínce.
Po pár proslovech na začátku jsme dostali certifikáty a CDčka s fotkama, pár lidí, co tak nějak víc vyčnívají dostali nějaké ceny, podívali jsme se na pár hezky zparodovaných fotek a videí a šlo se pít. Ještě před půlnocí byli první odvážlivci v bazénu, já se přidal asi kolem půlnoci. Sauna přišla mezi koupáním v ledové vodě vhod:-). Večer byl zábavný a povedený, povedlo se mi udržet většinu věcí suchých, takže jsem to snad ani neomarodil. Kolem 2 ráno jsme to s Terkou zabalili a po chvilce marného volání taxíků jeden prostě zastavili na ulici a dojeli na kolej. No a jako dárek jsem dával flašku Ality - sektu a dostal jsem deník. Růžový. Naštěstí jsem ho aspoň donesl:-).
No a párty bude mít v pondělí menší dohru. Nejmenovaní účastníci lili do bazénu pivo a pochcali kameny v sauně, navíc se poztrácela hora věcí včetně peněženek a na párty byla kopa lidí, co neplatili příslušný vstup. Kvůli tomu se s námi chce Ieva sejít v pondělí a nějak to řešit...
Taky jsme byli v centru podívat se na rozsvěcení vánočního stromku u Arkikatedry. Předtím byl krátký koncert, potom ohňostroj a bylo to vcelku hezké. Litevci se tradičně cpali, svařák tradičně chutnal, na vánočních trzích prodávali tradiční pletené a kožešinové věci a jídlo...
Rokova párty byla taky povedená, přišli snad všichni, takže se to neobešlo bez příslušného randálu a bordelu.  Celkem brzo jsme se začali stěhovat před kolejdědkem z jednoho patra na druhé. Prošli jsme snad tři kuchyně a dva pokoje jenom než jsem odešel. Udělal jsem taky nějaké fotky, ať mám na párty trochu vzpomínku, na žádné jsem pořádně nefotil.
Na párty mě ale opět překvapila jedna věc, která začíná být čím dál zřetejnější - Erasmáky kolejdědek vyhazoval nemilosrdně z kuchyní i pokojů a hrozil trestama. Rusky mluvící ho byli vždycky za pár minutek schopní ukecat o další půlhodinku a Litevcům stačily dvě věty a odešel. Ptal jsem se jich, jak to udělali, bez odpovědi. Ptal jsem se, proč se nepřidají na párty, proč neodpoví na pozdrav, proč se nás straní. Litevec s Litevkou najednou zapomněli na svoji perfektní angličtinu a dělali, že nerozumí. Čím to, těžko říct. Slova děkana z oficiálního uvítání o tom, jak nás rádi vidí, poněkud blednou.
No a už je poznat, že se blíží konec. Předáváme si adresy, plánujeme návštěvy, nakupujeme vánoční dárky a suvenýry a uvědomujeme si, že už je konec a že se nikdy nic takového nezopakuje. S největší pravděpodobností se taky už nikdy neuvidíme. Domů se mi chce čímdál míň a rozmýšlím, že bych sem v lednu přijel aspoň na týden znovu. Doufám, že to nějak půjde domluvit s přespáním na koleji... Druhou stranou je to, že jedna cesta na pár dnů sem by mě stála tolik, co dovolená na lyžích nebo návštěva prakticky kohokoliv během roku po celé Evropě... A začít si zvykat doma, v nudě a šedi a pak se vrátit sem a znovu si to všechno připomenout se nezdá jako dobrý nápad...
Každopádně se mi už v hlavě rýsuje plán na čtyři velké cesty. První by byla jenom do Portugalska, s Ryanairem za Teresou a Duartem. Návrat by byl ideální nějak z Madridu, ať vidím i kus Španělska. S Ryanairem to půjde jenom s přestupem, tak chci vybrat cestu tak, abych mohl někoho nebo něco navštívit i při přestupu.
Druhá cesta by byla do Bulharska za Marijou, kam kromě Sofie musím ještě vymyslet. Třetí cesta by byla nejzajímavější a nejsložitější - začít v Bratislavě za Slovákama, pak do Budapešti a Maďarska za Maďarama a snad i Viky, pak do Ljubljany za Rokem a Petrou a po cestě zpátky do Vídně a Linze za Conny.
Čtvrtá cesta by potom vedla do Paříže za Jančou a Rotterdamu za Taryn s případnýma zastávkama v Bruselu, Gentu a Groningenu, podle toho kdo známý tam zrovna bude.
No a pokud pojedu zpátky do Vilniusu, tak chci udělat pár zastávek po Polsku, minimálně ve Varšavě...
Plánů je tak zase dost, uvidím, kolik z nich budu moct realizovat. Přecejenom chci studovat dvě školy a budu muset pracovat... Času tak asi moc zbývat nebude, s penězi to bude totéž. Už teď je mi ale jasné, že pokud nepojedu v prvním roce po návratu, nepojedu už nikdy.