Dneska večer se konala mezinárodní večeře. Pár dojmů z ní a celého předcházejícího dne si zapíšu ještě začerstva.
Technicky vzato jsem den začal v klubu Tarantino v centru Vilniusu. Původně jsem návštěvu klubu neplánoval dřív než někdy v prosinci na rozlučku, ale posledních pár dnů nešlo tak, jak jsem si představoval a potřeboval jsem si pořádně odpočinout a vypnout. Párty byla, co si pamatuju, povedená. Pil jsem na co jsem přišel, přes vodku a pivo až po koktejly, tančil na podiu, celý den potkával lidi, se kterými jsem se údajně bavil a neměl o tom ani tušení. Ostatně patřičný průvan v peněžence naznačoval, že večer byl opravdu povedený. Na kolej jsem se dostal někdy kolem 6 ráno, byl jsem poslední člověk v celém klubu, což se mi jenomtak nestává... Po cestě se dva spolucestující v taxíku začali bavit německy, taxikář si toho všiml, okamžitě zastavil, vylovil CD Rammsteinů a celou cestu na kolej jsme jej poslouchali:-). Cesta byla dost krátká, se stařičkým kombíkem jel po Vilniusu místy ke 100km/h.
Ráno jsem plánoval sjet zátky do města, podívat se na přehlídku záchranářů před úřadem vlády, nakoupit na večeři, jet se na kolej vyspat a pomoct s vařením.
Překvapivě mě budík po dvou hodinách spánku nevzbudil a tak jsem do města dorazil až v poledne. Po cestě jsem potkával další kolegy Erasmáky, jak posedávají na sluníčku a (už i pořád) jsou pěkně nametení:-).
V Halés Turgus jsem nakoupil vše, co jsem dostal od Lucky za úkol a vyrazil zpátky. Přes menzu jsem to vzal na kolej a rovnou do kuchyňky překážet při přípravách. Nutno podotknout, že nám slibovali vaření v menzovní kuchyni, což nevyšlo, takže jsme opustili knedlo-zelo-vepřo a vrhli se na ovocné knedlíky. Měli jsme dělat i bramboráky, ale nakonec to padlo.
Knedlíky se povedly výborně, Lucka se vytáhla jako výborná kuchařka. Vaření se neobešlo bez trochy zmatku, když Češi vařili spolu se Slováky, s občasnými návštěvami dalších národů. Jako obvykle nikdo nevěděl, kde jsou další, každá blbost se opakovala stokrát, všichni se pořád ptali na stejný nesmysly a tak. Prostě něco na mě.
Na večeři samotnou jsme dorazili o pár minutek pozdě, neměli jsme tak moc čas si nic nachystat. Přesto náš stolek vypadal moc hezky, švestkový knedlíky připomněly atmosféru domova. S tvarohem, máslem co nám po cestě ztuhlo a skořicí byly prostě výborné.
Litevci nám předvedli nějaké tradiční tance v krojích, na pár jednodušších tanečků dokonce zapojili některé z nás (mě naštěstí ne:-)). Taky jsme měli připravený raut z litevských jídel. Neodolal jsem Cepelinai, několika salátům, sýrům, uzeninám, moučníku... Tak nějak celkově jsem se hezky přejedl:-).
Z ostatních jsem vyzkoušel francouzské paštiky a sýrové pomazánky, maďarský guláš, slovenské halušky a kdoví-co-ještě. Kolem 9 jsme se rozhodli, že to zabalíme, lehce jsme pouklízeli náš nepořádek a odešli na kolej...
Celá akce se mi líbila. Nejsem z ní přímo u vytržení, ale byla to hezká příležitost, jak ochutnat něco nového, popovídat si o jídle a tak vůbec.
Taky jsme se tam měli možnost zapsat na výlety do Minsku a Petrohradu, na začátku října a listopadu. Minsk nás má vyjít na nějakých 400 litas Petrohrad na více než dvojnásobek. Na druhou stranu jsou to zajímavá místa a tak se tam rád podívám. Když už mi dorazilo druhé, cestovací stipko:-).
No a zítra se chci vyspat, zajet si do města nakoupit na trhu ovoce, zeleninu a nějakou tu slaninu, koupit si lístek na přenos basketu na večer v místní Siemens Areně, dát dohromady věci do školy a tak vůbec...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.