Splněná očekávání?

Po dvou týdnech strávených v Litvě bych se rád pokusil shrnout, jestli byla moje představa o této zemi správná a jestli se zatím plní to, co jsem očekával.
Věděl jsem, že Litva nenabízí žádné velké turistické lákadlo. Prvních pár dnů jsem byl, upřímně řečeno, trochu zklamaný. Město mi přišlo malé, nikde nic zajímavého, okolní města daleko, nedostupná a všechno dražší než jsem čekal.
Čím déle tady jsem, tím víc zjišťuju, že tenhle první dojem nebyl zdaleka správný. Ano, není tady žádná velká památka a hlavní turistická lákadla jsou rekonstrukce a nové výstavby podle původních, dávno a mnohokrát zničených památek. Ale také je tady spousta drobností, zákoutí, detailů, hezkých pohledů, zvláštností a zajímavostí. Litevci na ně nijak neupozorňují, člověk je musí objevit sám. Sám je musí umět najít a vidět. Náklady za prvních pár dnů byly o hodně vyšší, než jsem očekával. Také jsem ale jedl v turistických restauracích v centru, každý den byla párty, kam jsem šel s nějakou flaškou, jezdil jsem za drahé lístky a když jsem něco potřeboval, koupil jsem první věc, co jsem viděl. Teď už ale objevuju místa, která nejsou předurčena k škubání turistů, omezuju párty na krátkou návštěvu a pozdravení se místo chlastání do 4 ráno, nekupuju kdejakou koninu ale nákupy rozmýšlím a radši zajdu na trh, kde je levněji a čerstvo. Všechno navíc usnadňuje to, že už znám pár litevských slovíček a vím, že díky GPS a netu v mobilu a zásobě lístků na MHD v kapse se neztratím. Životní náklady mi tak klesly prakticky na polovinu a představa cestování, seznamování, poznávání a zároveň i nějakého toho studia mi připadá zase o něco reálnější.
Ono cestování také usnadňuje (zatím) dobře fungující a levná železnice a autobusy. Obojí navíc nabízí na ISIC 50% slevu. Chystáme se tak znovu do Kaunasu, škola nám bude pořádat výlet do Klaipédy, do Petrohradu a do Minsku (což je super hlavně proto, že nám vyřídí víza) a objevili jsme velmi levný spoj do Varšavy (jedna cesta 29 litas, slevy na ISIC a zpáteční lístek), takže ta nás taky nemine. Krom toho chceme autem objet celé Pobaltí, já se chystám pro návštěvu na den do Rigy, do JE Ignalina se stejným reaktorem, jako byl v Černobylu... A kdyby se nám povedlo ukecat mentory, aby nám zkusili vyřídit víza pro opakovaný vstup do Ruska, tak možná stihnem i Královec/Kaliningrad. No a pak, pokud budou peníze, tak přijde řada ještě na Ryanair s jejich spoji z Litvy do Evropy:-).
A co se týče seznamování a společenského života - nikdy by se mi ani nesnilo, že budu jezdit po výletech, bavit se a povídat si s tak různorodou skupinou lidí, vstřícných, přátelských a zajímavých. Pro představu, na poslední výlet jeli dva Češi, Portugalec, Holanďanka s kořeny v Africe a Bulharka, na minulý s námi jeli Francouzi, na obědě v menze jsem vykecával s Němci, po cestě z města večer prohodím pár slov s Italy, co mluví jak z mafiánskýho filmu, s Francouzkou si budem vařit, na návštěvy na pokoj za náma chodí Polka, na poslední párty nám Slovinec dělal bouchanou vodku, do města se teď chystám s Rakušankou, Portugalkou, Češkou a Litevkou...
Sám tuhle větu nenávidím, ale stejně si to neodpustím - to se nedá popsat, tohle se prostě musí zažít...